Já si vzpomínám, když jsem hledala zaměstnání po střední škole, vystudovala jsem zdravotní školu, ale řekla jsem si, že tohle se mi nějak dělat nechce. Zdravotnictví mě vůbec nelákalo, ale tuto školu jsem si dělala hlavně kvůli tomu, že si to přáli rodiče a já jsem vlastně chtěla mít nějakou maturitu. Navíc biologie mě opravdu bavila, i když jsem už věděla, že ve zdravotnictví pracovat nebudu, tak i tak jsem tohle vystudovala, jenom abych měla klid a měla jsem pokoj. Šla jsem pracovat do železářství. Tam mě to bavilo, protože můj otec také kdysi pracoval v železářství a můj starší bratr také, takže jsem k tomu také měla velice blízký vztah.

Vždycky po základní škole jsem na hodinu šla za otcem do železářství, protože jsem ještě čekala, než mě maminka vyzvedne autem. A v železářství jsme také používali opravdu veliké plastové bedny. Velké plastové bedny se hodily například na to, když otec potřeboval něco převážet, anebo když si nějaký zákazník objednal opravdu velikou zásilku, nějakou zásilku třeba kladívek anebo šroubků a podobně. Také dokonce jsme tam měli ruční pilky. Ty už jsem dlouho neviděla, spíše jsem je viděla u dědečka a u babičky. Také jsem si myslela, že nějaké železné nebo kovové pilky už snad ani neexistují a ony se stále vyrábějí, ale je to prima.

Také si myslím, že když si pořídíte velkou plastovou bednu, tak ona se vlastně lehce udržuje, pokud nemá na dně anebo na vůdcích zevnitř nějaké drážky, kde by se držela špína anebo další bakterie. Také bych chtěla doporučit, abyste vždycky plastovou velikou bednu vypláchli. Pokud je znečištěná opravdu. A nikdy v životě neuchovávejte zašpiněnou či zapáchající plastovou bednu, protože by se vám to nevyplatilo, i když se plíseň a další nečistoty velice lehce odstraní. Tak bych stejně nenechávala nic náhodě a vždycky před každým skladováním anebo použitím bych všechno vyčistila a vypláchla.